Konec dogmatu o cholesterolu

Konec dogmatu o cholesterolu

Každoročně například jen v Německu umírá skoro půl milionu mužů a žen na následky infarktu a mozkové příhody. Číslo odpovídá velikostí takovým městům, jako jsou Drážďany. Přitom se tomu dá dobře bránit přirozenou kontrolou látkové výměny buněk pomocí prevence a buněčné medicíny! To ukazuje na vinu chronického nedostatku vitamínů a dalších buněčných výživových látek ve výstelkových buňkách stěn artérií, především vitamínu C a tím i na nedostatek kolagenu, protože se podílí na jeho výrobě. Výsledkem je ztráta pružnosti a kornatění. Cévy se stávají křehkými. Pak se nemůžeme divit, že při 60 úderech srdce za minutu, což je stotisíckrát za den, mohou cévy praskat.

Pro představu: Jak se asi bude chovat zahradní hadice z nekvalitního materiálu, když na ní stotisíckrát šlápneme? Popraská a bude propouštět. Kornatění cév je tedy raná forma kurdějí. V pokročilém stádiu kurděje mohou zapříčinit smrt v důsledku masivního krvácení prosakujícího popraskanými cévami. Pro opravu čerstvých prasklin začnou játra okamžitě produkovat cholesterol a jiné opravné látky. Pokud není odstraněna příčina, praskliny se budou zvětšovat a zvýšenou tvorbu cholesterolu v játrech nezastaví ani konzumace nízkocholesterolových potravin, ani žádná jiná dieta. Zejména u margarínů s nízkým obsahem cholesterolu je to dokonce naopak. Na prasklinky se nabalují další usazeniny, cévy se stahují, ucpávají, krevní tlak se zvyšuje. Situaci dále zhoršují tuky vznikající v organizmu přeměnou z glukózy, ze škrobovin, především z pečiva a výrobků z bílé mouky. Škrob se v trávicím traku mění na glukózu, a ta, když je nespálena fyzickou námahou, se v buňkách mění na nebezpečné tuky, jejichž nadprodukce buňky zanáší a dále tím omezuje činnost tkání orgánů a jejich funkci. Postiženy jsou nejen cévy, ale i chrupavky, mozek a mnoho dalšího. Navíc se glukóza obsažená v krvi ve vyšší míře váže na tkáně orgánů. Tím dochází k dalšímu narušování jejich činnosti. Jak vyplývá z výše uvedeného, jen málokdo z nás má přísun vitamínu C dostatečný pro udržení zdravých cév. Naše dnešní běžná každodenní potrava obsahuje jen tolik vitamínu C, že se kurděje viditelně neprojeví.
Jak je to tedy s cholesterolem? 16. ledna 2008 utrpěl světový obraz vytvořený o cholesterolu tvrdý úder. List New York Times informoval veřejnost o klinické cholesterolové studii 700 pacientů. Výsledky byly otřesné: u pacientů, kteří užívali preparát STATINE docházelo ke skoro dvojnásobně rychlejšímu ukládání nánosů v koronárních tepnách. Tuto alarmující skutečnost před veřejností farmaceutické koncerny zamlčovaly déle než rok, i když tento preparát na snížení cholesterolu užívalo skoro 5 miliónů lidí. Léky na snížení cholesterolu nemají s výživou buněk nic společného. Jsou cílené na omezování vlastní produkce cholesterolu. Jako ostatní chemické léky mají vážné vedlejší účinky neboť hrubě, destruktivně narušují metabolické pochody. Bez úpravy výživy je jejich nasazení doživotní. Podobné je to s léky na snížení vysokého krevního tlaku. Ani ty nijak nevyživují buňky cévní stěny, ani je nechrání přirozeným způsobem. Naopak, nepřirozeným způsobem rozšiřují cévy, nebo zpomalují tep srdce, případně snižují srážlivost krve, aby lépe protékala zanesenými cévami. Světové statistiky hovoří jasně. Po infarktu, rakovině a mozkové příhodě, jsou čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí právě vedlejší účinky léků!

V odborných kruzích dnes probíhá přehodnocování názorů na cholesterol. Pokud by byl cholesterol v potravě příčinou kornatění, musel by se usazovat nejen v tepnách, ale i v žilách. Kornatění žil naproti tomu není známo. Hlavní problém aterosklerózy, neboli kornatění cév je v dlouhodobé podvýživě buněk, nikoli v existenci cholesterolu. Potvrzuje to i zjištění, že většina lidí s infarktem má cholesterol v pořádku. Cholesterol nikdy není původní příčinou srdečního infarktu.
Více kniha Dr. Matthias Rath „Proč zvířata nemohou dostat infarkt a člověk ano".